Wheelchair Rugby
Věděli jste že existuje vozíčkářské rugby? Vozíčkářské rugby je jediným týmovým sportem vytvořeným specificky pro sportovce s postižením dolních i horních končetin (kvadruplegiky-dřívější název QUAD RUGBY).
Historie VOZÍČKÁŘSKÉHO RUGBY
Vozíčkářské rugby (wheelchair rugby) vzniklo asi před dvaceti lety v Kanadě a velmi rychle se rozšířilo po celém světě. Od roku 1990 oficiálně existuje světová asociace wheelchair rugby (IWRF resp. International Wheelchair Rugby Federation), která v součastné době sdružuje asi 40 zemí. Vrcholem každé sezóny je alespoň jedna ze čtyř nejvýznamnějších soutěží (Paralympiáda, MS, světové hry, ME). V České republice byl v lednu 1993 založen první klub ” SK Quadru Fit” Hradec Králové, který se stal sídlem reprezentace. V roce 2000 byl po dohodě všech týmů (SK Quadru Fit, SK Frýdek-Místek a SK Ostrava) založen Český ragbyový svaz vozíčkářů (ČRSV), který zajišťuje chod reprezentace, organizuje průběh České ligy a reprezentuje české ragby v zahraničí. V současné době jsou v České republice tři týmy a vzniká čtvrtý. Byla vytvořena také reprezentace ČR, která se od roku 1995 se zúčastnila prvních turnajů v Evropě. Od té doby je ČR také právoplatným členem IWRF (International Wheelchair Rugby Federation) - evropské zóny. Nejvýznamnější účastí českého týmu byly Světové hry 1996 v anglickém Stoke Mandeville, kde skončil na 4. místě a tím se nominoval na Mistrovství Evropy 1997 v holandském Nijmegen. Tam tým skončil na 10. místě.
Výtah z pravidel VOZÍČKÁŘSKÉHO RUGBY
Rugby hrají dvě mužstva o čtyřech hráčích. Účelem hry je vniknout s míčem do soupeřova bodovacího prostoru. Družstvo se skládá ze 12 hráčů a jednoho trenéra, který může být zároveň jedním z hráčů. Družstvo může mít také jednoho asistenta trenéra. V průběhu hry však mohou být na hřišti pouze čtyři hráči. Povinností trenérů a jejich asistentů je oznámit zapisovateli jména hráčů včetně jejich zdravotní klasifikace.
Quadrugby se hraje na čtyři osmiminutové čtvrtiny čistého času. Mezi jednotlivými čtvrtinami je minutová přestávka. Dvouminutová přestávka předchází všechna prodloužení. Každé prodloužení se hraje na tři minuty čistého času s tím, že všechna prodloužení hrací doby jsou pokračováním druhé poloviny zápasu. V quad rugby se hraje míčem rukama nebo předloktím, míč může být při jízdě položen na klíně. Kromě toho jej lze přihrávat, házet, kutálet, driblovat s ním atd. Je však zakázáno hrát úmyslně nohama, což se kvalifikuje jako přestupek, který má za následek ztrátu míče. Míru neúmyslného zahrání nohou posoudí rozhodčí. Pokud má hráč míč pod kontrolou, musí s ním driblovat nejméně jedenkrát za deset sekund. Boj o míč, držení míče a veškeré pokusy o získání kontroly nad míčem nejsou driblingem. Za dribling se považuje odbití míče směrem k zemi. Jestliže hráč drží míč 10 sekund a v tomto časovém limitu nedribloval, jedná se o přestupek, který je také trestán ztrátou míče. Při tom neexistují žádná omezení týkající se počtu zabrání za poháněcí obruče nebo pivotování na vozíku mezi driblingem.
Míč je v zámezí, když se dotkne hráče nebo jeho vozíku v momentě, kdy ten se nachází mimo hřiště. Míč je posuzován jako v zámezí, pokud byl zahrán některým hráčů ze hřiště a opustil hrací plochu. Hráč, který úmyslně zahraje míč do zámezí tak, že jej úmyslně zahraje do soupeře, je potrestán ztrátou míče. Jestliže se míč dotkne rozhodčího, je to posuzováno, jako by se míč dotkl země v místě, kde rozhodčí stojí. Znamená to, že rozhodčí “hraje”. Utkání a každá hra v prodloužení začíná rozskokem ve středovém kruhu. Oba hráči, kteří se rozskoku účastní, nesmí mít ani jednu ruku na vozíku, obě ruce spočívají v klíně. Přejetí středové čáry vozíkem nebo strkání či držení soupeřovy paže znamená přestupek a je trestáno ztrátou míče. Jestliže míč letí přímo z rozskoku do zámezí, je rozskok opakován, pokud se to stane podruhé jsou oba hráči nahrazeni jinými hráči ze hřiště. Každý rozskakující se hráč se může dotknout míče vícekrát, ale nesmí jej chytit, dokud se míč nedotkne podlahy nebo jiného hráče ve hřišti. Hráči, kteří se neúčastí rozskoku se nesmí žádným z kol vozíku dotýkat čáry středového kruhu, dokud se míč nedotkne jednoho z rozskakujících hráčů. Hráči vně středového kruhu se mohou postavit střídavě mimo středový kruh podle vlastní volby.
Zajímavostí ve quad rugby je skutečnost, že druhá, třetí a čtvrtá část hrací doby není zahájená rozskokem, ale tzv. “náhradním postupem”, tj. vhazováním z postranní čáry ve středu hřiště. Forma “náhradního postupu” platí i po odpískání drženého míče, avšak vhazuje se z místa za postranní čarou, kde k situaci drženého míče došlo. Držený míč je odpískán, když: dva nebo více hráčů má jednu nebo obě ruce na míči, míč se zaklíní mezi vozíky, míč uvízne pod vozíkem, či jej protihráči současně vhodí do zámezí. Kdo získává právo “náhradního postupu”? Družstvo, které na začátku zápasu prohrálo rozskok, resp. nezískalo po rozskoku míč, začíná s “náhradním postupem”, což znamená, že při prvním drženém míči rozehrává ze strany vhazováním. Družstva se v “náhradním postupu” pravidelně střídají. Aby nedošlo ke sporu, musí být součástí časomíry zřetelná signalizace, která ukazuje, které družstvo může uplatnit právo “náhradního postupu”. Vzhledem k tomu, že vhazování ze strany neprobíhá pouze jako důsledek “náhradního postupu”, uvádíme přehledně všechna pravidla týkající se vhazování v quadrugby. Až na nepatrné výjimky jsou totožná s pravidly pro basketbal: hráč provádějící vhazování za postranní čarou nejblíže místu, kde došlo k přestupku nebo nedovolenému zákroku, vyjma situace po dosažení branky; po obdržené brance může vhazující hráč zaujmout místo kdekoliv za koncovou čarou; vhazující hráč musí odehrát míč, který mu podal rozhodčí do deseti sekund; způsob vhazování není určen, hráč může míč vrhat, házet, kutálet, odbíjet nebo jiným způsobem zahrát do hřiště; vhazující hráč nesmí přejet žádným kolem vozíku přes postranní nebo koncovou čáru, pokud má míč v držení; žádný hráč na hřišti nesmí být ve vzdálenosti menší než jeden metr od čáry, kde se vhazuje; vhazující hráč nesmí být prvním hráčem, který se dotkne míče ve hřišti po vhazování; hráč provádějící vhazování na útočné polovině hřiště musí přihrát pouze hráči, který se nachází v útočné polovině; vhazování ze středové čáry může být směrováno jak do útočné tak do obranné poloviny v těchto případech: přestupek nebo nedovolený zákrok se stal v obranné polovině, po oddechovém čase nebo na začátku druhé, třetí a čtvrté čtvrtiny normální hrací doby. Porušení pravidel při vhazování je trestáno ztrátou míče s výjimkou pravidla o nedodržení vzdálenosti jednoho metru, kde první porušení je trestáno napomenutím a teprve opakované porušení je trestáno ztrátou míče.
Družstvo, které získá míč ve své obranné polovině nebo obdrží branku, musí přejít do útočné poloviny v průběhu 15 sekund. Porušení tohoto pravidla znamená ztrátu míče a vhazování soupeře z místa za postranní čarou nejblíže k místu přestupku. Pro přejetí z obranné do útočné poloviny platí stejná pravidla jako pro basketbal vozíčkářů.
Za každou dosaženou branku získává družstvo jeden bod. Branky je dosaženo, jestliže hráč, který má míč v držení, přejede alespoň dvěma koly vozíku čáru ohraničující bodovaný prostor. Zásadně však platí, že hráč vjíždějící do bodovacího prostoru musí míč pod kontrolou dříve, než jakákoliv část jeho vozíku přesáhne čáry bodovacího prostoru. V quad rugby se totiž může útočící hráč pohybovat bez míče v bodovacím prostoru 10 sekund. Mohlo by tak dojít k situaci, že vyjíždějícímu hráči je přihrán míč v okamžiku, kdy jeho kola vozíku jsou ještě v bodovacím prostoru. To je samozřejmě v rozporu s pravidly, jedná se o přestupek, branka není uznána a útočící mužstvo ztrácí míč.
Kombinací pravidel basketbalu a ledního hokeje je v quadrugby hodnocení nedovolených zákroků a způsob jejich trestání. Za každý obranný nedovolený zákrok je hráč potrestán vyloučením na 1 minutu. Hráč se může z trestné lavice vrátit v okamžiku, kdy uplyne 1 minuta, nebo když soupeř dosáhne branky. Útočný nedovolený zákrok neznamená vyloučení, ale ztrátu míče pro útočící družstvo. Za nedovolené zákroky se v quadrugby považuje: držení (omezování soupeře ve volném pohybu držením za vozík nebo některé části těla nebo oblečení), strkání (vrážení, strkání nebo podobná činnost jejímž výsledkem je kontakt se soupeřem, který tím nedobrovolně opouští zaujatou pozici), napadání (vytváření nátlakového kontaktu na soupeře bez pokusu jej zastavit, zpomalit nebo změnit jeho směr), couvání (najetí do soupeře couváním s cílem zkřížit mu přímý směr jízdy), nedovolené bránění (pohyb ve směru pohybu protihráče tak rychle a náhle, že ten nemá čas zastavit ani změnit směr jízdy). V případě, že se všichni čtyři hráči bránícího družstva ocitnou v bodovacím prostoru, je hráč, krytý tam vjel jako poslední, potrestán vyloučením na jednu minutu. Minutový trest může být též udělen za nevhodné chování trenérů, náhradníků či doprovodu mužstva na střídačce, hráče, který trest odpyká určí trenér. Za technickou chybu hráče následuje vyloučení hráče na jednu minutu a předání míče soupeři. Za technickou chybu se považuje: nevhodná kritika a napadnutí rozhodčího, zesměšňování soupeře, mávání rukama před očima soupeře, úmyslné hození míče proti soupeři, např. v přerušené hře, úmyslné zdržování hry držením míče, změna čísla na dresu bez svolení rozhodčího, porušení pravidla 8 bodů podle klasifikace hráčů. Za jakýkoliv očividný či hrubý nedovolený zákrok, který je proveden se záměrem zranit soupeře, může rozhodčí odpískat diskvalifikující chybu, která znamená vyloučení ze hry a je trestána dvěma minutami na trestné lavici. Tento typ trestu musí být odpykán celý, i když soupeř dosáhne branky. Jestliže má družstvo dva vyloučené hráče a soupeř zaznamená branku, vrací se do hry ten z hráčů, který byl vyloučen jako první. V případě, že se hráč dopustí nedovoleného zákroku a je třetím, čtvrtým atd. hráčem družstva, který má být potrestán, musí se odebrat k trestné lavici a čekat na příležitost odpykat si trest. Tito hráči však mohou být nahrazeni náhradníky, neboť žádné družstvo nemůže hrát s méně než dvěma hráči na hřišti. Příležitost k odpykání trestu se objevuje v okamžiku, když na trestné lavici je méně hráčů družstva než dva. Jestliže obě družstva mají stejný počet hráčů na trestné lavici současně, nesmí se trestaní hráči vrátit na hřiště, ani když bylo dosaženo branky.
Počet střídání v quadrugby není omezen. Družstvo však může střídat v těchto situacích: je odpískán držený míč, je odpískán nedovolený zákrok, technická nebo diskvalifikující chyba, je poskytnut započitatelný oddychový čas nebo je vybrán oddychový čas rozhodčími kvůli zranění hráče nebo poruchy na vozíku. Zásadně není povoleno střídání po dosažení či obdržení branky. Každé družstvo má nárok na čtyři jednominutové oddechové časy za utkání, které mohou být vybrány kdykoliv v průběhu hry. Navíc má každé družstvo právo na jeden oddychový čas v každé části prodloužení hrací doby. Kterýkoliv hráč nebo trenér může žádat u zapisovatele o oddechový čas v situaci, když je míč mrtvý, tzn. když je dosaženo branky, nastane situace drženého míče, je odpískán přestupek nebo nedovolený zákrok. Na rozdíl od jiných sportovních her vozíčkářů může ve quadrugby požádat o oddechový čas i hráč na hřišti; musí to ale být hráč družstva, které má míč pod kontrolou. V utkání vítězí to družstvo, které po skončení čtvrté části hry získalo více bodů. Jestliže je stav utkání po čtvrté části hry nerozhodný, tak se prodlužuje až do konečného rozhodnutí. Pravidla quadrugby neznají nerozhodný výsledek.
Hřiště a vybavení pro rugby vozíčkářů
Hřiště a vybavení hřiště pro quadrugby má stejné rozměry jako regulérní hřiště pro basketbal s tím, že je využito postranních a koncových čar, středové čáry a středového kruhu. Uvnitř hřiště při koncových čarách je vyznačen stejnou barvou jako postranní čáry tzv. bodovací prostor o rozměrech 1,75 x 8,0 metrů. Mimo hranice hřiště jsou na čtverhranných podstavcích umístěny brankové tyče tak, že jedna jejich strana se dotýká okraje koncové čáry a druhá pomyslného prodloužení čáry bodovacího prostoru. Po straně hřiště je trestná lavice, kterou tvoří dva boxy pro každé družstvo. Minimální rozměr boxu je 1 x 2 metry, mezi boxy musí být vzdálenost alespoň 2 metry. Tento prostor je vyhrazen pro časoměřiče trestu. na druhé straně hřiště, proti trestným lavicím jsou střídačky obou družstev. Trestná lavice a střídačky musí být minimálně ve vzdálenosti jednoho metru od postranní čáry. Quadrugby se hraje regulérním volejbalovým míčem, o jehož způsobilosti ke hře rozhoduje hlavní rozhodčí. Hráči mohou při hře používat rukavice. Dresy hráčů musejí být označeny číslem o velikosti 10 cm v předu na levé části trika. Stejné číslo o velikosti 15 cm má každý hráč umístěno uprostřed na zádech. Doporučuje se, aby číslování dresů hráčů odpovídalo jejich hráčské zdravotní klasifikaci, tj. aby všichni hráči klasifikace 1a měli trička označené čísly 10 až 19, hráči klasifikace 1b čísly 20 až 29 a konečně hráči klasifikováni jako 1c hráli s čísly 30 až 39. Pro hru je nutný odpovídající ukazatel času a skóre včetně signalizačního zařízení, které umožňuje měřit každou část hry, trestné minuty, oddechový čas a zaznamenává tzv. “náhradní postup”.
Klasifikace
Hráči jsou podle klasifikace bodově ohodnoceni následujícím způsobem: 1a = 1 bod, 1b = 2 body, 1c = 3 body. Bodový součet hráčů na hřišti nesmí v žádném případě překročit 8 bodů.
Zdroj: apa.upol.cz
